DOMOV

UNUM NECESSARIUM

Dne 10. března, tedy dva týdny předtím, než Lidové Noviny přinesly zprávu o výsledcích posledního českého sčítání lidu, konala se schůze odbočky Gen.Milan Rastislav Štefánik Československé národní Rady americké, tradiční vrcholné organizace amerických občanů českého a slovdenského původu. Příslušníci tak zvané československé generace, tj. lidé narození a vychovaní v Československu a více či méně, ale přece prostoupení jeho kulturou a přesvědením o národním poslání bránit demokracii a humanitu v prostředí diktatur a totalitních režimů, tak oživují prostředí, které je utvářelo a jehož hodnotám zůstali věrní.. Odchodem za hranice je ztratili a nenašli je ani v postkomunistické vlasti, kterou jedna návštěvnice po návratu do Ameriky výstižně popsala jako zemi, obývanou cizinci, kteří mluví česky. Rozdílnost kultur a životních cílů ztěžuje porozumění mezi těmito exulanty neochotnými nebo neschopných se zříct svých vžitých ideálů, s několikatisícovou komunitou mladých lidí z České republiky, kteří jsou v Chicagu za vzděláním, zkušenostmi a hlavně výdělkem.

Debatě na tento námět dal nový rozměr Dr.F.Lukeš upozorněním na nedávný článek v Amerických Listech, který předvídal, že v dohledné budoucnosti bude Česká republika muset získat ze zahraničí více než tři sta tisíc pracovních sil, které se budou nedostávat, a předseda odbočky, který právě ukončil recenzi knihy The Demographic Crash (Demografický propad) belgického univerzitního profesora demografie Schooyanse, upozornil na možné dlouhodobé následky demografické tendence českého národa. S použitím lineární progrese dosavadního vývoje by následky byly tyto: Při současné výši lékařské techniky je k udržení (ne růstu) obyvatelstva třeba reprodukčního koeficientu 2.1 dítěte na rodinu. V roce 1997 byl tento ukazatel pro Českou republiku 0.96, to znamená, že na konci jedné generace počet obyvatel by klesl pod polovinu původního počtu. Při fiktivním předpokladu národa čítajícího jeden milion osob by příslušná čísla vypadala takto:

Počet první generace na začátku 1,000,000, na konci 457,142.

Počet druhé generace na začátku 457.142, na konci 208.980,

Počet třetí generace na začátku 208.980, na konci 95.533.

Přepočteno na poslední uváděný počet českého obyvatelstva 10,272.000 počet obyvatel na počátku čtvrté generace by byl 981.320.

Jakkoliv předpoklady pro tyto úvahy jsou zjednodušeny až příliš a jakkoliv předpovědi sahající skoro století do budoucna nejsou o nic spolehlivější než prognozy přebytků amerických rozpočtů, je jisto, že důležitost postupující depopulace českého národa, která trvala už deset let, byla ve veřejném českém dialogu podceněna, ne-li zanedbána, a že je na čase, aby byla posunuta na první místo národního zájmu. Na tom nic nemění přechodná vlna pozornosti, věnované neutěšeným výsledkům posledního sčítání lidu, které Čechy postavily na nejnižší místo na žebříčku vitality evropských národů. Přítomní spontánně zamítli možnost, aby se národ nechal rozplynout v evropanství nebo globalismu, a dohodli se prozkoumat, zda a co pro uchování národa mohou jako jednotlivci udělat, a jestli takový společný cíl může být spojkou s domovem i s novými českými a slovenskými příchozími do Ameriky.

V.Ch..