|
|
A. ČÁST PRVÁ: JAK MYSLET
1. ROZVRH
V politice jde o to, co má být. Její poznávání zahrnuje:
- kdo určuje, co má být,
- co je obsahem toho, co má být: cíl, předmět a prostředky.
To je část teoretická.
Druhá část se zabývá hodnocením teoretických poznatků. Nemá-li skončit fiaskem (za které mohou miliony lidí platit životem - ti lidé, které vyhrabali z masových hrobů v Sovětském svazu a v Kambodži a budou vyhrabávat později v Číně, Vietnamu a jinde), musí se politika pohybovat v rámci toho, co být může. Ke zjištění toho, co může být, je nutné poznat to, co jest. Je třeba najít hodnotící měřítko a podle něho označit určité skutečnosti jako žádoucí nebo nežádoucí, možné nebo nemožné, a pak na základě toho hodnocení zjištÇovat cíle a prostředky k odstranění skutečností nežádoucích a uskutečnění žádoucích. To je část praktická.
Teorii i praxi musí předcházet část, která jedná o myšlení, aby bylo jasno o základních pojmech, k nimž se v poslední instanci každá úvaha o politice stočí: svoboda a nutnost, dobro a zlo, užitečnost a škodlivost, a aby byla vymezena i používaná terminologie, protože diskuse, ve které používá každý těchže slov v jiném smyslu, se soustředÇuje dlouho na objasňování obsahu, který jim kdo dává.